Rutinní používání cílených systémových imunomodulačních terapií zásadně změnilo výsledky u lidí s těžkou psoriázou, přičemž míra clearance kůže (klinické remise) dosahuje až 60 % po jednom roce léčby biologiky. Psoriáza se však může znovu objevit po vysazení léků, a proto pacienti mají tendenci pokračovat v nákladné léčbě neomezeně dlouho. Výzkumy kůže s psoriázou v remisi poukazují na imunitní buňky, jako jsou tkáňové rezidentní paměťové T buňky (TRM), Langerhansovy buňky, dermální dendritické buňky a v poslední době také na keratinocyty a fibroblasty. Lepší porozumění interakcím mezi těmito buněčnými populacemi, umožněné technologiemi pro analýzu jednotlivých buněk, pomůže objasnit události, které stojí za přechodem z remise k recidivě. To může přispět k vývoji personalizovaných strategií pro udržení remise při současném snižování dlouhodobé zátěže léky.

Výzkumy zánětlivé paměti v tkáních naznačují, že ji může zprostředkovávat několik interagujících faktorů, včetně subcelulárních modifikací (v DNA, RNA a proteinech) v různých typech buněk a přestavby mikroprostředí tkání.

Dědičná modulace genové exprese neboli epigenetika, může zprostředkovat dlouhodobou zánětlivou paměť. Posttranslační modifikace histonů (jako je methylace nebo acetylace) vedou k otevřenější nebo uzavřenější struktuře chromatinu, což následně moduluje genovou expresi. Epigenetické změny jsou hlavním mechanismem, kterým si tkáně, včetně kůže s psoriázou v remisi, uchovávají zánětlivou paměť. V psoriatických kožních lézích u lidí bylo pomocí testu na transpozázou přístupný chromatin se sekvenováním (ATAC-seq) identifikováno celkové zvýšení přístupnosti chromatinu ve srovnání s nepostiženou nebo zdravou kůží. Přístupné oblasti genomu regulovaly expresi prozánětlivých genů (včetně genů rodiny S100A) a složky inflamasomu AIM2, čímž činily kůži náchylnější k budoucímu zánětu. Epigenetické modifikace pravděpodobně ovlivňují více typů buněk v psoriatické kůži, technologie, jako je ATAC-seq. sekvenování na úrovni jednotlivých buněk, mohou pomoci s identifikací podskupin buněk.

TRM (rezidentní paměťové T buňky), jsou nerecirkulující paměťové T buňky, které dlouhodobě přetrvávají v periferních tkáních, jako je kůže, a podporují rychlou odpověď na dříve setkané antigeny. Jsou charakterizovány expresí CD103 a CD69, přičemž CD103 ukotvuje buňky v tkáni a CD69 snižuje jejich recirkulaci. U psoriázy se TRM buňky hromadí během zánětu a zůstávají v kůži i po klinickém vyřešení onemocnění, což z nich činí klíčové kandidáty pro ovlivnění budoucí recidivy. Výzkumy naznačují, že TRM buňky, zejména CD8+ TRM buňky, mohou ve tkáni přetrvávat roky, mají schopnost produkovat cytokiny jako IL-17A a IL-22, které jsou spojeny s aktivací a proliferací keratinocytů, a pravděpodobně přispívají k recidivě psoriázy. Raná a účinná terapie může snížit hromadění patogenních TRM buněk a tím i pravděpodobnost recidivy po ukončení léčby, což je podpořeno daty naznačujícími, že kratší trvání onemocnění vede k rychlejší a vyšší míře vyčištění kůže. Tyto poznatky zdůrazňují, že zpoždění v diagnóze psoriázy a přístupu ke specializované léčbě mohou negativně ovlivnit výsledky pacientů. Deplece nebo modulace těchto buněk představuje možnou strategii prevence, zejména s ohledem na jejich dlouhodobou přítomnost a aktivitu i po léčbě.

KLÍČOVÁ SLOVA: zánětlivá paměť – psoriáza – remise – recidiva – tkáňové
rezidentní paměťové T-buňky – epigenetika

ZDROJ: Francis, L., Capon, F., Smith, C.H., Haniffa, M., Mahil, S.K.
Inflammatory memory in psoriasis: From remission to recurrence. J Allergy Clin
Immunol. 2024 Jul;154(1):42–50. doi: 10.1016/j.jaci.2024.05.008. Epub 2024 May
17.

Dostupné z:
https://shorturl.at/tHjZi
[cit. 2024-07-30].